Poradna pro rodiče - Zrakové vnímání

 

Zrakové vnímání

Aby se děťátko mohlo ve škole učit číst, psát a počítat a aby mu to pěkně šlo, je zapotřebí průběžně rozvíjet také schopnost zrakového vnímání a rozlišování tvarů. Je jedním z důležitých faktorů posuzovaných při zápisech do škol a při odborném vyšetření školní zralosti.

Nejen na základní školní dovednosti má zrakové vnímání vliv. Umožňuje nám také od raného dětství rozpoznávat zrakem předměty a vjemy kolem sebe, rozlišovat barvy a jejich odstíny, sestavit celek z drobných částí, hledat podobnosti a rozdíly, všímat si změn a detailů kolem nás.

Vnímání sice přímo nesouvisí s kvalitou zraku a jeho smyslovou funkcí-viděním, ale je třeba si uvědomit, že zdravým zrakem přijímáme největší množství informací a podnětů z okolí a člověk s výraznou zrakovou vadou bude mít s největší pravděpodobností oslabené i zrakové vnímání.

Jedná se v podstatě o schopnost mozku zachytit, zpracovat, vyhodnotit a uchovat zrakový vjem. I dítě se zdravým zrakem může mít tedy obtíže s vývojem zrakového vnímání, a pokud tato funkce nedozraje do nástupu do školy, ovlivní to jeho schopnost obratně a svižně si osvojit trivium (čtení, psaní, počítání).

Důvodem je totiž fakt, že dítě musí operovat především s drobnými tvary a znaky – kterými vlastně písmena i čísla jsou. A ve škole na ně čekají samé záludnosti. Vezměte si například písmena p, b, d. Pokud si je dobře prohlédnete – jedná se o tentýž znak jen jinak stranově otočený. Dále písmena m-n, o-a, z-ž, r-z, i-l, háčky, čárky, podobné slabiky, velká a malá písmena, podobné číslice. Je toho mnoho s čím se musí mozek dítěte potýkat a u dětí s výrazně oslabenou vizuomotorickou funkcí (zrakovým vnímáním a jemnou obratností ručky) jsou často v mladším školním věku diagnostikovány specifické poruchy učení. Dobrá zpráva ale je, že i když má řada předškoláčků ještě nezralé zrakové vnímání, je to jedna z oblastí vývoje, která jde poměrně dobře trénovat a cvičit.

Vnímání a rozlišování barev

Dítě před nástupem do školy běžně rozlišuje tyto barvy:

Základní barvy: červená, modrá, žlutá.

Jejich kombinace a odstíny: zelená, fialová, růžová, oranžová, hnědá, černá, bílá.

Barvy učíme dítě rozlišovat zhruba od dvou let věku, kdy už má dostatečnou slovní zásobu a chápe významy slov, na kterých barvy trénujeme tím, že spojíme pojem s barvou. Začínáme základními barvami a zelenou.

  • Tohle je travička. Travička je zelená.
  • Tohle je jablíčko. Jablíčko je červené.
  • Tohle je obloha. Obloha je modrá.
  • Tohle je sluníčko. Sluníčko je žluté.

Až si děti přidají názvy barev do své aktivní slovní zásoby tak postupně zapojujeme děti samotné. Spíše až kolem třetího roku věku.

  • Jakou barvu má travička?
  • Jakou barvu má sluníčko?
  • Tato kostka je modrá. Modrá jako - dítě odpoví – vodička, obloha.

Později, kolem čtvrtého roku věku, když už dítě začíná více kreslit, můžeme spojit předměty se správnými barvami pastelek, ale pozor! Ne při volné tvorbě. Děti mají bohatou fantazii a barvami často vyjadřují své nálady, pocity, nebo prostě jen tak vezmou kteroukoli pastelku a nepřemýšlejí, zda je a není správná. Děti proto v takových případech neopravujeme, necháme je kreslit volně tak, jak je to napadá. Spíše sami jdeme příkladem a kreslíme modré nebe, žluté slunce, červené srdce apod.

Odstíny základních barev dokážou děti rozlišovat běžně až kolem pěti let. Opět trénujeme tak, že první pojmenováváme předmět a barvu a potom se dětí doptáváme. Není třeba žádných speciálních pomůcek, používáme vše, co vidíme kolem sebe. Barvám, u kterých si nejsme jisti jejich odstínem ani my sami (jako je např. tyrkysová, lososová apod.), se raději vyhneme.

Didaktické pomůcky pro MŠ z www.novadida.cz : Barvy kolem nás, Barvy kolem nás 2

Vnímání a rozlišování tvarů

Dítě se učí poznávat svět od narození. Nelze přesně určit, v jakém věku začíná rozlišovat a vnímat tvary a předměty kolem sebe, ale předpokládejme, že už od miminka. Děti berou předměty do ruky, zkoumají je nejen zrakem, ale také hmatem, chutí, osahávají, házejí, ochutnávají vše kolem sebe.

Některou hračku si oblíbí, jinou jim nevnutíte, ani kdybyste moc chtěli. Manipulují s předměty, porovnávají je, stavějí na sebe, kolem sebe, zastrkávají a vytahují a tak pořád dokola. Je důležité umožnit dětem tyto činnosti, ale také dbát dobrých rad našich babiček – všeho moc škodí.

Velmi často se v současné době setkávám s dětskými pokojíčky, kde není na podlaze místo kam šlápnout. Hračky se tam povalují jedna přes druhou a je jich takové množství, že dítě si z nich ani nemůže vybrat. A v řadě případů tam leží samy a děťátko sedí u televize a sleduje zrovna běžící program – v lepším případě alespoň pohádku.

A není se co divit. Velké množství podnětů (hraček, her a možností) rozptyluje pozornost a unavuje psychiku. Nechci zde moralizovat a neodsuzuji unavené maminky nebo tatínky, že si chtějí za celý den taky oddechnout a tak pustí dítěti televizi nebo pohádky na počítači, když tak pěkně škemrá, ale… 

Možná by stálo za úvahu vybrat z hraček takové, které dítě rozvíjí a mohou si s nimi hrát delší čas, zabrat se do hry a tvořit, stavět, skládat, budovat. Potom by děti daly unaveným rodičům na chvíli možná pokoj i bez televize. Je však potřeba počítat s tím, že dítě bude nejprve potřebovat asistenci dospělých, než si začne hrát samostatně.

Dítě před nástupem do školy by mělo umět rozlišit tyto tvarové odlišnosti a rozdílnosti znaků:

  • Rozlišit jiný předmět mezi stejnými.
  • Poskládat obrázek z více částí.
  • Doplnit chybějící část tvaru.
  • Vyhledat rozdíly mezi dvěma podobnými, ale v detailech se lišícími obrázky.
  • Spojit shodné a neshodné dvojice obrázků.
  • Rozlišit zrcadlově obrácené znaky.

Hračky rozvíjející zrakové vnímání a rozlišování tvarů:

  • Stavebnice – kostky, Lego, Cheva, Seva a řada dalších jsou běžně k dostání v obchodech s hračkami.
  • Puzzle – je třeba vybrat takovou náročnost, aby dítě zvládlo díly sestavit, ale puzzle jsou výborným pomocníkem v rozvoji zrakového vnímání.
  • Stolní hry – karty, Černý Petr, Pexeso, obrázkové Domino a řada dalších her, při kterých si dítě musí všímat drobných detailů, rozlišovat tvary, hledat rozdíly a podobnosti. Trénují nejen postřeh a vnímání, ale i soustředění, pozornost, posloupnost a učí dítě citově se vyrovnávat s výhrou či prohrou.

Pracovní listy rozvíjející zrakové vnímání a rozlišování tvarů:

Hračky pro správný trénink nestačí. Předškoláčci by se měli věnovat pravidelně několikrát týdně i řízené činnosti s pracovními listy a úkoly přímo určenými k rozvoji zrakového vnímání a to nejen v mateřské škole, ale i doma s rodiči. K tomuto účelu slouží celá řada materiálů, pracovních listů a úkolů v časopisech pro předškolní děti. Záleží na každém rodiči, které si vybere a které se dětem budou líbit.

Já doporučuji tyto materiály: Jiřina Bednářová – Zrakové vnímání – Optická diferenciace I. http://www.centrumucebnic.cz/cs/detail/3633-zrakove-vnimani-opticka-diferenciace-i/

Inspiraci na internetu včetně praktických ukázek, videí, počítačových her a aplikací můžete najít na http://www.uceni-v-pohode.cz/category/rozvoj-ditete/zrakove-vnimani/ .

Při práci s materiály je třeba dbát několika zásad:

  • Utvořte dítěti vhodné pracovní místo u stolu, uklizené, bez rušivých podnětů.
  • Pomáhejte dítěti úkoly řešit. Zadávejte mu je, seďte u stolu s nimi a kontrolujte jeho postup. Nečekejte, že dítě zvládne úkol samo.
  • Hrajte si jakoby „na školu“. Motivujte dítě, chvalte je průběžně i za výsledek, opravujte chyby. Dítě se naučí přijímat zpětnou vazbu, naučí se zaměřit pozornost a dokončit práci. Naučí se pravidelné řízené činnosti i doma, což je dobrou průpravou do budoucna co se přípravy do školy týče.
  • Schopnost soustředit se je u každého dítěte individuální, ale průměrná doba je u předškoláčků přibližně 20 minut.
  • Trénink by měl probíhat formou hry, v příjemné, klidné a trpělivé atmosféře plné pochval a povzbuzení.

Co dělat, když se nedaří?

Barvy: Jestliže dítě v předškolním věku nerozlišuje ani základní barvy, určitě bude nutné poradit se s odborníkem. Jestliže je jeho vývoj v ostatních oblastech bezproblémový, bude patrně nutné lékařské oční (optické) vyšetření. Pokud bude dítě po zdravotní zrakové stránce v pořádku, a barvy stále nebude umět rozlišovat, doporučuji realizovat vyšetření psychologické.

Tvary: Řada dětí kolem pěti let ještě nemá plně dozrálou schopnost zrakového rozlišování, ale pravidelným tréninkem lze dělat velké pokroky. Jestliže však s dítětem doma pravidelně pracujete, nabízíte mu vhodné činnosti a materiály a přesto pokroky nevidíte, je vhodné se opět obrátit na dětského psychologa a zjistit příčinu a to ideálně s dostatečným předstihem před nástupem do školy, aby bylo možné nedostatky zmírnit dřív, než se dítě bude učit číst, psát a počítat.

Mgr. Kateřina Motlová, psycholog

Oblastní metodik prevence

Pedagogicko-psychologická poradna a Speciálně pedagogické centrum Olomouckého kraje