Vnímání času

Vnímání času

Milí rodiče předškoláčků, už Vám někdy někdo v krizových chvílích poradil, že důležité je žít tady a teď, radovat se z maličkostí, nemyslet na minulost ani na budoucnost a prostě si užívat každou chvíli?

Výstižné je krásné latinské úsloví římského básníka Horatia „Carpe diem - Užívej dne“.

Jenže ono se to lehko řekne, ale těžko dělá. Kdo to dokonale umí, kdo nepřemýšlí nad tím, co bylo a co bude dál, jsou malé děti. 

Jejich vnímání času je odlišné od nás dospělých a rozdělování na různé časové úseky, na minulost, přítomnost, budoucnost, včera, dnes a zítra a řadu dalších je pouze otázkou rozumové zkušenosti.

Neexistuje smysl zachycující běh času. Dítě se vnímání času postupně učí podle vzoru dospělých. Osvojuje si časové pojmy často ještě dříve, než si dokáže plně uvědomit, co znamenají. Proto je velmi důležité nastavit dítěti hned od malička pravidelný denní režim.

Nejenže je zdravý a vyvolává v dítěti pocit jistoty a bezpečí, ale také mu pomáhá správně vnímat čas. Rozvíjí samostatnost, plánování a hospodaření s časem. Pomáhá vnímat plynulost a návaznost částí dne, ročních období, dnů v týdnu apod. Dává životu řád a pořádek.

A přestože věda už od dob Alberta Einsteina naznala, že čas je relativní, ponechme teorii relativity vědcům a pojďme se zaměřit na to, jak děti učit konkrétní časové pojmy a rozvíjet jejich vnímání času.

Časové pojmy

Výčet pojmů, které by dítě mělo před nástupem do školy znát a dobře chápat, jsem převzala z knihy paní Jiřiny Bednářové, jejíž materiály zde vždy velmi doporučuji a ze kterých ve své praxi často čerpám (BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V.: Diagnostika dítěte předškolního věku. Computer press, Brno 2008.).

• Přiřadí činnosti obvyklé pro ráno, dopoledne, poledne, odpoledne,  večer.
• Rozliší dříve, později.
• Seřadí obrázky podle posloupnosti děje, jmenuje, co se stalo nejdříve, později, naposled.
• Rozlišuje pojmy nejdříve, předtím, nyní, potom.
• Začíná se orientovat ve dnech v týdnu.
• Přiřadí činnosti obvyklé pro roční období.
• Pojmy včera, dnes, zítra.
• Pojmy předevčírem, pozítří.

Jak vnímání času rozvíjet a procvičovat?

• Začít od nejjednodušších pojmů a spojovat čas s typickými činnostmi a pravidelnými rituály – první časové pojmy, které děti vnímají, jsou den a noc - přes den si hrajeme, v noci spinkáme.
• Následují části dne ráno, poledne, večer – ráno vstáváme, v poledne obědváme, večer se ukládáme ke spánku.
• Následují roční období jaro, léto, podzim, zima, u kterých dětem zdůrazňujeme změny počasí, hry a činnosti.

Na jaře začínají kvést kytičky, létat motýlci, slavíme Velikonoce, barvíme vajíčka.

V létě jsou prázdniny, chodíme se koupat, trháme třešně, zraje obilí.

Na podzim padá listí, pouštíme draka, sbíráme kaštany.

V zimě padá sníh, slavíme Vánoce, stavíme sněhuláka, nosíme čepici a rukavice.

Pojmy včera, dnes a zítra si děti osvojují až kolem pátého roku a stejně tak dny v týdnu, které se často naučí nejprve zpaměti jako básničku a až později jsou schopny vnímat jejich návaznost.

Je důležité je opět dávat do souvislostí a nabízet dětem záchytné body - včera jsme byli u babičky a bylo volno, byla neděle, dnes je pondělí, začíná nový týden, jdeme do školky a maminka s tatínkem do práce.

Měsíce v roce a hodiny si děti osvojují obvykle až na základní škole.

• Názorné pomůcky – děti v předškolním věku se ještě nepotřebují orientovat se v kalendáři, většina z nich ještě ani neumí napočítat více než do pěti či do desíti, takže je bezpředmětné, aby poznávaly čas na hodinách. Přesto jsou ale situace, kdy potřebují jednoduchou názornou časomíru, aby jim pomohla vnímat čas. Typickým příkladem je adventní kalendář s dobrotami. „Maminko, tatínku, kdy už přijde Ježíšek?“ – dítě si každý den vyloupne jednu čokoládku a ví, že až mu zbude poslední, tak budou Vánoce. Má možnost sledovat, jak čokoládky ubývají a jak se čas do Vánoc krátí. Stříhací metr – může posloužit obdobně, dítě každý den ustřihne dílek a lépe si tak představí dobu, která ještě musí uplynout do narozenin, do výletu apod. Spinkání – může posloužit jako orientační časomíra pro krátké časové úseky několika dnů: „Kolikrát se vyspinkám, než pojedu k tetě?" Týdenní rozvrh se samolepkami nebo obrázky - na rozvrhu můžeme pomocí tematických samolepek či obrázků dítěti vyznačit, co ho ten den čeká – výlet do ZOO, přijede babička, logopedie apod.
• Pohádky a příběhy (ideálně doplněné obrázky zdůrazňujícími dějovou posloupnost – vyprávění pohádek a příběhů učí děti mimo jiné vnímat dějovou posloupnost, logické souvislosti, příčinu a následek. Zejména u malých dětí jsou vhodné jednoduché opakující se situace, na kterých si trénují a rozvíjejí nejen slovní zásobu a paměť, ale také vnímání děje - co je a co bude následovat. Příkladem je pohádka O veliké řepě; O kůzlátkách; Boudo, budko, kdo v tobě přebývá a řada dalších. Dítě zprvu jen poslouchá, postupně samo děj doplňuje a před nástupem do školy by mělo umět samostatně jednoduchý příběh vyprávět.

Tyto pohádky skvěle zpracovala NOVADIDA. Najdete je pod názvem Pohádky od maminky pro školky a knižní podobu pod názvem Pohádka za pohádkou. https://www.novadida.cz/eshop/materska-skola/82-pohadky-od-maminky

Co dělat, když se nedaří?

Problémy s vnímáním času se mohou v budoucnu odrazit opět ve školních dovednostech. Mohou dítě brzdit a zpomalovat ve vnímání posloupnosti písmen ve slově, čísel v číselné řadě, ale také už v náročnějších rozumových úvahách a logických operacích, při kterých je třeba vnímat posloupnost, příčinu a důsledek.  Přirozeně mají také vliv na schopnost dítěte plánovat, organizovat svůj čas
a s ním spojené aktivity, umět si dobře promyslet a rozvrhnou začátek, průběh a konec práce, úkolu tak, aby to ladilo s požadavkem učitele. 

Zde by se dalo podotknout, že výraznou roli hraje spíš přirozené pracovní tempo dítěte. Ano, určitě. Ale umění si dobře rozvrhnout práci velmi pomůže i pomalejším dětem dosahovat úspěchů a rychlejším dětem, které mají často větší tendenci chybovat, pomáhá více se zaměřit na detaily.

Tyto dovednosti ale nechtějte po předškolácích. Ti ještě nevnímají čas natolik, aby si dokázali dobře plánovat své aktivity. Pokud se zaberou do hry, nemá smysl je upozorňovat, že za chvíli musí odejít do školky nebo na procházku. Pro ně pojem „chvíle“ v daný okamžik nic neznamená. Mnohem lepší je jít a pomoci jim hru ukončit včas. Naplánovat ukončení aktivity dostatečně dopředu za ně tak, abychom „stihli autobus, odchod, odjezd“ dřív, než začneme být sami nervózní, že nestíháme.

Neznamená to, že bychom měli po dítěti uklízet hračky nebo jej násilím od činnosti odvádět. Znamená to trpělivě, vlídně a důsledně trvat na ukončení hry, pomoci mu s úklidem, motivovat jej k následující činnosti a pomoci dítěti překonat fázi změny a zklamání, kterou často při přerušení hry cítí.

Pokud se nám dlouhou dobu zdá, že je naše děťátko až příliš chaotické, nedisciplinované, plete si i základní časové pojmy a má zkrátka problém s vnímáním času, můžeme se opět poradit nejprve s paní učitelkou v MŠ, jestli si toho také všimla a následně s dětským psychologem. Může to být způsobené vrozenou příčinou, ale mnohem častěji zde bude hrát roli povaha dítěte a jeho osobnostní předpoklady, nepravidelný denní režim případně ne úplně vhodný výchovný přístup, který lze změnit.

Materiály a odkazy vhodné pro rozvoj sluchového vnímání

Pohádka za pohádkou – vydala NovaDida, spol. s.r.o., texty napsala Dagmar Pernická, ilustrovala akademická malířka Zdeňka Krejčová. Kniha 12 klasických pohádek (O neposlušných kůzlátkách, O Červené Karkulce, O Bajajovi atd.), převyprávěných laskavým a hravým jazykem vhodným pro děti v předškolním věku doplněná krásnými výpravnými ilustracemi, na kterých dítě může pozorovat děj, vyhledávat detaily, ztotožnit se s postavami. Ke každé pohádce následují úkoly a otázky, které pomohou dětem pohádku lépe pochopit, poučit se z ní a spolu s rodiči si o ní ještě popovídat. Najdete na: http://www.novadida.cz/eshop/produkt/133-kniha-pohadka-za-pohadkou

Další užitečné odkazy:

http://www.eshop-rychle.cz/dyscentrum/eshop/0/3/5/258-Orientace-v-case-1-dil

http://www.uceni-v-pohode.cz/category/rozvoj-ditete/vnimani-casu/

JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ, H.: Děti s odkladem školní docházky a jejich úspěšný start ve škole. Nakladatelství D+H, Praha 2007.