Už od časného rána byla Popelka na nohou a usilovně pomáhala matce a sestře
s přípravou na třetí a nejdůležitější ples. Na něm se má princ vyjádřit a vybrat si
nevěstu. Co kdyby tak Dorinka byla jeho vyvolená, přemítá macecha, třeba ta
neznámá dnes nepřijede. Shon se stupňuje, trpělivá Popelka myje, žehlí, obléká.
A už jsou obě nachystány. Jen ještě nezapomenout na nevlastní, aby měla více
práce. Macecha míchá dohromady popel, hrách a čočku. Přísně napomíná děvče:
„Ať je to přebráno, až se vrátíme.“
Popelka vlastně ani neví, zda pojede na ples. Co když holoubkové nepřiletí?
Jak mohla jen chvilku pochybovat? Jsou to přece věrní kamarádi a už si to míří
za svou přítelkyní. Zob, zob. Zvlášť hrách i čočku, popel do džberu.
Milá dívka rozlouskla poslední oříšek a vydechla údivem nad šaty celými
zlatými jako slunce.
S princem již na plese Popelka netančí, ale povídají si celý večer na terase.
Jsou sami a princ by se princezny rád na něco zeptal. Ta však sleduje ručičku hodin
a před půlnocí vybíhá ze zámku.
Popelko, pospěš si, máš nejvyšší čas!
O Popelce – 6
Pohádky od maminky 2, © NovaDida, spol. s r. o., 2012, texty napsala Dagmar Pernická,
