Princ však trval na svém, že chce Popelku vidět. Když ji otec přivedl z domu, princ
se zaradoval. Ve dveřích se objevilo ve zlatých šatech půvabné děvče. Je to ona!
Jeho vyvolená. S úklonou jí podal střevíc a ona do něj lehce vklouzla. Líbezně se
na prince usmála. Ten řekl: „ Vezmeš si mě, Popelko, za muže?“ Popelka přikývla.
Dora s macechou zapomněly zavřít údivem pusu. Zlostí byly celé bledé, jak
moc Popelce záviděly prince a život na zámku.
Aslavila seveliká svatba. Byli nani pozváni všichni. Dokonce i holoubci přiletěli
Popelce popřát dlouhý a šťastný život:
Popelko, máme tě rádi a nikdo už tě nebude trápit jako dosud,
čeká tě na zámku po boku prince krásný osud,
teď nadešla ta správná chvíle,
zasloužené odměny došla tvá píle.
O Popelce – 8
Pohádky od maminky 2, © NovaDida, spol. s r. o., 2012, texty napsala Dagmar Pernická,
