A už vlk ťuká na dveře a vymýšlí si v rychlosti básničku:
„Kůzlátka, robátka,
otevřete vrátka!
Jsem vaše maminka,
mámplná vemínka.
V mláďátkách by se krve nedořezal, hrklo v nich, a přesto se tichounce
domlouvají. Pak to nejstatečnější řekne: „Ty jsi vlk a dveře neotevřeme.“
A vlk do toho: „To jsem přece já, vaše maminka, tak otevřete!“
„Ba ne, ukaž nám tlapku do okna!“
Bác! Kůzlátkům se ukázala černá chlupatá pracka: „Kdepak ty nejsi naše
maminka, naše maminka je celá bílá. Jdi pryč!“
Vlk usilovně přemýšlel. Už to mám! Pekárna, že mě to nenapadlo dřív.
A je tammouka. Plné pytle mouky jako padlý sníh. A strčím do ní ruku a pak
ji celou bílou ukážu.
O neposlušných kůzlátkách – 3
Pohádky od maminky 3, © NovaDida, spol. s r. o., 2013, texty napsala Dagmar Pernická,
Vrátila jsem se z louky voňavé,
nasekla jsem tam travičky
pro své milé kozičky.“
