7
ÚVOD
CO OVLIVŇUJE ROZŠÍŘENÍ ŽIVOTAV OCEÁNU?
• Podnebí (teplota vody).
• Slanost vody.
• Hloubka.
• Mořské proudy.
TEPLOTY MOŘÍ A OCEÁNŮ
Teplota vody hraje zásadní roli v osídlení živočichy a rostlinami. Mnoho organismů se
přizpůsobilo konkrétním teplotním podmínkám.
Obrovské oceánské vodní plochy se zahřívají pomaleji než pevnina a také pomaleji
chladnou. Voda pohlcuje dopadající sluneční záření a tím se ohřívá. To ovlivňuje teplotu
vzduchu přímořských i ostrovních států. Podnebí na nich je stabilnější a teplotní výkyvy
jsou menší než v oblastech uprostřed kontinentů.
Sluneční záření ovlivňuje teplotu vody do hloubky 200 m, pak už je stálá. Teplota oceánů
a moří se zvyšuje od pólů k rovníku a naopak klesá od hladiny ke dnu.
MOŘE JE SLANÉ
Kdysi jsem četla pohádku o tom, proč je moře slané. Nepozornému rybáři prý spadl do
moře mlýnek, který chrlí namletou sůl do vody. No, tak jednoduché to není.
Slanost (salinita) označuje obecně koncentraci minerálních látek (solí) rozpuštěných
v roztoku vody. Nejčastěji bývá měřena v jednotkách promile (‰), nebo v gramech na litr
roztoku.
Salinita způsobuje, že voda zamrzá okolo –1,8 stupňů Celsia. Mořská sůl je ze 70 % tvořena
chloridem sodným (solí kuchyňskou). Voda v jednotlivých mořích není všude stejně slaná.
Salinitu ovlivňují tyto faktory:
• výpar vody,
• srážky,
• přítok vody z řek,
• přítok vody tajících ledovců,
• cirkulace mořské vody.
Obecně platí, že subtropická moře v oblasti obratníků jsou slanější než polární. Nejvyšší
slanost má Rudé moře (42 ‰), do kterého téměř žádné řeky netečou, má malý kontakt
soceánemavysokývýpar. Prosrovnání –Mrtvémoře (které je vlastněbezodtokým jezerem)
má 330 ‰, tedy jeho salinita je desetkrát větší, než je průměr v oceánech.
Nejnižší salinita je v Baltském moři, zejména v Botnickém zálivu. Je to dáno nízkým
výparem, omezeným stykem s oceánem a významnými říčními přítoky.
Podíl soli v některých mořích:
• Mrtvé moře – 330 g/l
• Rudé moře – 42 g/l
• Středozemní moře – 38 g/l
• Černé moře – 19 g/l
• Baltské moře – 4 g/l