23
BARVY KOLEM NÁS
– přidělována jako barva levici, komunistům
;
– revoluce
;
– znamená dluh
;
– červený diplom (získávají nejlepší studenti na VŠ)
;
červenat se za ušima – změnit přirozenou barvu tváře, stydět se
;
červený hadr – jako při koridě mávat někomu červeným hadrem, tj. dráždit jej
;
červenat jako rak – buď na slunci si spálit kůži, při horečce, nebo změnit barvu tváře
při emočním vypětí, stydět se
;
červená nit – hlavní myšlenka
.
POPIS BARVY
Červená barva má nejnižší frekvence, které lidské oko vnímá, to znamená, že je to barva
monochromatického světla o vlnové délce přibližně 700 nm. Patří tedy mezi základní barvy
barevného spektra. Má-li ještě nižší frekvenci, kterou již zrak nevnímá, hovoříme o infračer-
veném záření.
Při aditivním míchání patří mezi základní barvy, doplňkem je barva azurová.
Pojmenování červené barvy vzniklo na základě původu barvy, vyráběla se z červce, což je
druh červa.
HISTORIE
Červená je smyslově aktivní barva, symbolizuje oheň, krev, sílu mládí, plodivost, lásku, vá-
šeň. Ve starověku měla chránit lidi před zraněním. Egypťané červenou barvou natírali věci,
zvířata, aby je ochránili před požárem a zajistili dobré rozmnožování.
V antice nosily nevěsty červený svatební závoj (plodnost), na ochranu mrtvého odívali do
červeného roucha, červená byla barvou soudců i papežů. Křesťanství přehodnotilo svůj
vztah k červené a byla jí natírána kacířská díla, znamenala hřích a utrpení, Kristovu krev
i oheň lásky boží.
DRUHY ČERVENÉ
Od starověku používali celou škálu červených barviv: pálené okry, červené hlinky, pompej-
skou, benátskou, neapolskou červeň, pálenou sienu, pozuolu.
V novější době se objeví a používá syntetický olizarin, kadmiová, kobaltová, chromová
a molybdátová červeň.
