Kdy a jak začít učit děti anglicky

Angličtina hýbe dnešním světem a všichni rodiče chtějí, aby se ji jejich děti naučily co nejdříve a samozřejmě i nejlépe. Někteří volí cizojazyčné školky, platí rodilé mluvčí, jiní spoléhají na školu a případné domácí procvičování. Kdy a jak je nejlepší s výukou začít?

Podle názoru mnoha odborníků je pro děti, u nichž není angličtina rodným jazykem  jednoho z rodičů, nejlepší začít s výukou tehdy, když je ukončen rozvoj jazyka mateřského. To je samozřejmě u každého dítěte individuální, obvykle ale nebývá vývoj češtiny ukončen dříve než ve čtyřech letech. Tehdy lze začít s pozvolným seznamováním dítěte s angličtinou. Zmeškáno nemají ale ani ti, kdo začnou až na základní škole, protože tehdy je již vnímání a učení rychlejší a intenzivnější.

Každopádně nejpřirozenějším způsobem, jak začít s výukou angličtiny, je hra. Hra je pro dítě nedílnou a naprosto obvyklou součástí každého dne, a proto je tím nejlepším způsobem jak dítě vtáhnout do výuky. Hra v dětech vzbuzuje touhu poznávat, objevovat a samozřejmě se učit. Musí být ale koncipována tak, aby učení podporovala a utvrzovala správné návyky. Víc než kde jinde platí při výuce cizích jazyků přímá úměra mezi kvalitou didaktiky a úspěšností výuky – čím více nám pomohou didaktické pomůcky vtáhnout dítě do hry/výuky, tím snadněji si poté vybaví slovíčka či fráze v cizím jazyce a dokáže se jazyk snadněji naučit.

Děti předškolního věku i raně školního věku jsou v podstatě nepopsané listy papíru. Ještě nemají hlavu plnou informací. Proto zaujme-li je vychovatel barevnými/pestrými obrázky, které odkazují na slovíčka v cizím jazyce, v hlavě dítěte se zela jistě uchytí. Didaktické pomůcky pro ty nejmenší by samozřejmě měly být svým sdělením velmi jednoduché, ale zároveň upoutávající jejich pozornost. Přitom ale nesmí být zavádějící a přílišným zjednodušením deformovat náhled dítěte na svět. Je složité chtít po učitelích nebo i po samotných rodičích, kteří své děti učí angličtinu doma, aby kromě své běžné práce ještě vyráběli pomůcky a dbali na jejich všechny didaktické parametry. Často v dobré vůli použijí například obrázky z internetu, jejichž kvalita bývá ovšem nevalná. Nejlepší je spolehnout se na prověřenou kvalitu. Například pomůcka Anglická DIDA ukazuje názorným způsobem základní slovní zásobu. Obrazové karty, které lze opakovaně popisovat, umožňují různé způsoby zapojení dětí. Mohou opakovat ukazovaná slovíčka po svém učiteli. Mohou z karet vybírat po anglickém vyzvání věci příslušného druhu (oblečení, ovoce, dopravní prostředky). Mohou ve dvojicích či skupinách soutěžit, kdy například učitel rozmístí obrázky po třídě a anglicky je vyzve, aby doběhli k panence, doskákali k autu nebo se třikrát zatočili u medvěda.

Zapojení pohybu a praktických úkolů pomáhá upevňovat znalost slov, děti na „hýbací“ výuku obvykle velmi těší. Ztrácí při ní také rychleji ostych a snáze se zapojí i v úkolech, kde mají donesené věci pojmenovat, vymyslet s nimi jednoduchou větu či příběh nebo samy pobízet kamarády k dalším úkolům. Aktivity je dobré střídat, vždy s částí stejných slov, výuka u malých dětí (ale nejenom u nich), by měla být především kvalitní a pravidelně se v malých „dávkách“ opakující.

Opakování je klíčové u studentů každého věku, není tedy vždy zaručeno, že raný začátek výuky cizího jazyka zvyšuje nějak zásadně pozdější úspěchy dítěte. Záleží zde na samotném citu a intelektu dítěte. Případný handicap v nedostatečném citu pro cizí jazyk či nedostatečnou schopnost přijímat nové informace, může pak právě nahradit řádně připravený a jazykově vybavený učitel, který v dítěti probudí chuť neustále se vzdělávat a učit se právě například zábavnou formou.