Budování vztahu k českému jazyku,
čtení s porozuměním

Pojďme jíst děti.

Pojďme jíst, děti.

I jedna čárka zachraňuje životy. Další důvod, proč se učit psát správně česky.


 

Tento slogan běží na internetu už nějakou dobu, je však velmi pravdivý.

Jsem vystudovaná učitelka matematiky a fyziky, a tak by ode mě možná někdo neočekával výrazný vztah k češtině. Jako dítě jsem proležela většinu času v knížkách a jako správná „šprtka“ jsem měla přečtenou nejen všechnu povinnou četbu, ale i tu doporučenou.

Myslím si, že pro většinu mých tehdejších vrstevníků byla naprosto nepřijatelná představa, že by přečetli celého F. L. Věka od Jiráska. Já jsem ho přečetla. (… a čtu stále. Naposledy celou sérii detektivek autora Jo Nesbø a Milénium 4.)

Čtením se nám rozšiřuje a upevňuje slovní zásoba. Čtením se nám do paměti vrývá správná gramatika. Čtením se prohlubuje znalost češtiny počínaje správným psaním měkkého a tvrdého i/y, předložek s/z, mě, mně. Psaní veškerých gramatických jevů a výjimek. Samozřejmě kromě obsahu.

Po celou dobu, co tvořím didaktické pomůcky, si sama dělám jednu jazykovou korekturu. Pro češtinu mám přirozený cit. Schopnost psát správně česky je významně ovlivněna množstvím přečtených knih.

Nesnáším pravopisné chyby v časopisech, novinách, na internetu… Husí kůže mi nabíhá při sledování obrovských a drahých reklam velkých nadnárodních korporací, které se pyšní miliardovými obraty a zároveň jsou tak chudé, že si nemohou dovolit zaplatit jednoho obyčejného znalce češtiny a úplně obyčejnou jazykovou korekturu. Nebo je jim to jedno?

Kdysi jsem pro jednu takovou společnost korekturu jejich materiálů udělala proto, abych měla důkaz pro svoje rozhodnutí, že takový paskvil opravdu do tiskárny nedám. Nebudete tomu věřit, ale byla to příručka pro učitele a našla jsem tam dvě stě (!) pravopisných a typografických chyb. Natiskla se až po opravě a všichni ji ve školách máte.

Důsledkem jednoho takového jevu je psaní jednopísmenných předložek (o, s, z, k, v…) na konci řádku. Ano, většina textových programů zalomí text tak, aby byl řádek co nejvíce prostorově využit. U textu na internetu s tím nic neuděláte, zvláště u responzivního designu, kdy se text pokaždé zobrazuje na jiném monitoru (u počítače, na tabletu nebo u chytrého telefonu…). Bohužel ještě nikdo nevytvořil univerzální funkci pro pevné spojení předložky tak, aby se při přelívání textu u různého zobrazení držela pevně se slovem. Bohužel jednopísmenné předložky na konci řádku uvidíte i na tomto webu.

Ale v obrovské reklamě přes celou televizní obrazovku, kterou sází člověk?

Jednou jsem se neudržela a do jisté firmy jsem zavolala, proč nutí zbytek veřejnosti dívat se na jejich hrubky. A víte, co mi ten člověk odpověděl?

Ono se to tak nepíše? Vždyť to tak mají všichni!

Budeme-li lhostejně přihlížet, jak si sami przníme rodný jazyk, za nějakou dobu naše zvukomalebná čeština pomalu, ale jistě, vymizí.

Proto i my píšeme texty. Proto jsme převyprávěli pohádky. Aby měly naše děti k dispozici krásné české texty pohádek a zároveň, aby vnímaly očima ta slova. Slova, která se jim a jejich rodičům budou vrývat do paměti. Aby se naše slovní zásoba nesnižovala.

Dáváme si velký pozor, aby v našich textech nebyly pravopisné chyby!

Pokud nějakou chybu najdete, prosím, napište nám to. Překlepnout se může každý. Budeme vědět, že vám čeština není lhostejná.

Umět číst a rozumět textu je dovednost, a ta se musí trénovat. Neustále jsme totiž obklopeni smlouvami, obchodními podmínkami, stále něco podepisujeme … a nečteme. A nerozumíme. A pak? Pak se divíme!

Učme naše děti číst a rozumět textu. Učme je vyjadřovat svoje myšlenky slovem i perem. Získají dovednost, která je k nezaplacení.